• Garance nejlepší ceny – nejnižší garantovaná cena při rezervaci pouze z našich webových stránek
  • Zdarma upgrade na vyšší typ pokoje (dle dostupnosti hotelu)
  • Zdarma parkování (u vyšších typů pokoje)
  • Změny v rezervaci zdarma
odeslat
Ceny a Rezervace
Rezervace ubytování
  • Garance nejlepší ceny – nejnižší garantovaná cena při rezervaci pouze z našich webových stránek
  • Zdarma upgrade na vyšší typ pokoje (dle dostupnosti hotelu)
  • Zdarma parkování (u vyšších typů pokoje)
  • Změny v rezervaci zdarma
odeslat
Garance nejlepší ceny - získejte 5% slevu.   Klikněte ZDE

Vznik a vývoj lázní

Vznik a vývoj lázní

 

Vznik skutečných lázní je spojen se šlechtickou rodinou Clam-Gallasů. Ti získali roku 1636 Frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jako odměnu za věrnost císaři v tažení proti Albrechtu z Valdštejna. Roku 1757 umírá Filip Josef Gallas, který nemá přímé potomky. Dědičkou byla určena jeho manželka s tím, že po její smrti (1759) přejde majetek, erb a jméno na Kristiána Filipa, syna její sestry Aloisie z Clamu. Podmínkou úmluvy bylo, že si Kristián Filip i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas. V roce 1768 byl Kristián Filip potvrzen císařovnou ve vlastnictví gallasovských statků a erbů. Tak vznikla rodová větev Clam-Gallasů.

Právě Kristián Filip byl tím, komu se připisují první lázeňské stavby. Ty vznikají kolem roku 1760. Další lázeňské budovy, o kterých máme písemné zmínky, byly postaveny zhruba po dvaceti letech. V roce 1779 to byl patrový jídelní dům - Trakteurhaus s 28 pokoji a velkou jídelnou, večer proměňovanou v taneční sál (nesoucí název "Zum Helm", č.p. 69). V roce 1783 přibyla budova minerálního pramene ("Sauer Brunn Gebäude"). V letech 1789 až 1795 byly postaveny domy "Zum Schwarze Adler" (totožný s lázeňským domem "Slávie" zbouraným v 50. letech minulého století), "Turkenkopf" (12 pokojů, č.p. 82) a "Schlosshotel". Samostatně byly vybudovány budovy pánských lázní (8 dřevěných van pro muže) a dámských lázní (9 dřevěných van pro ženy).

V roce 1771 proběhlo číslování domů. V obci v tu dobu bylo 68 domů. Do roku 1786 díky léčivým pramenům stoupl jejich počet na 78. Ke konci 18.století Kristián Filip vybudoval lázeňský park v anglickém stylu. Zde byl 22. července roku 1790 odhalen pomníček zakladatelům lázní a současně sedlákům, kteří postoupili pro zřízení lázní své pozemky. Pomníček měl podobu dekorativní vázy s hady postavené na vysokém hranolovém soklu. Na okraji parku stojí dodnes stará vykotlaná lípa s krucifixem.

 



Kolem roku 1800 nechal Kristián Filip pro sebe zbudovat promenádu a empírový zámeček s Clam-Gallasovským erbem, v němž v letních měsících pobýval. Nechal také vystavět divadlo, zámecké stáje (s místem pro 52 koní), kočárovnu (s místem pro 20 kočárů), kovárnu a pavilon nad Mariánským pramenem. Byla to klasicistní budova (č.p. 82) s dórským kladím a slunečními hodinami. V této budově byla umístěna pozlacená hlava Turka. Proto se jí říkalo Turkenkopf. Všechny budovy pocházející z té doby jsou vystavěny v klasicistním či empírovém slohu. Kristián Filip zemřel roku 1805. V rozvoji lázní i obce pokračoval jeho syn Kristián Kryštof. Díky podpoře rodiny Clam-Gallasů vznikla roku 1819 v obci samostatná škola.

V roce 1836 byl Libverdě zemským výborem udělen Statut léčivých lázní. V roce 1847 spojila Libverdu nová silnice se sousední obcí Raspenava a s Frýdlantem. V témže roce byla postavena dvoukřídlá kolonáda s dórskými sloupy na hranolových soklech pyšnící se ozdobnými glorietami. V roce 1868 byl otevřen Nový lázeňský dům (dříve Helm). Ten v roce 1911 zachvátil požár, následně byl zbourán a na jeho místě postaven modernější objekt, dnešní Clam-Gallasův Palác, v době socialistického lázeňství pojmenovaný „ Ostrava“. O zábavu lázeňských hostů se starala lázeňská kapela, která zde hrála od roku 1783.

Koncem 18. a počátkem 19. století byly lázně natolik věhlasné, že do nich začalo přijíždět stále více známých osobnosti. V roce 1779 je navštívil samotný rakouský císař Josef II., v roce 1807 ruská princezna a velkokněžna Anna Fjodorovna. O sedm let později do lázní zavítal skladatel Carl Maria von Weber. Říká se, že zdejší okolí, zejména cesta k nedalekému Velkému Štolpišskému vodopádu pod vrchem Ořešník, ho inspirovalo k napsání části opery Čarostřelec (jiná verze říká, že se inspiroval Vlčí roklí, což je údolí Malého Sloupského potoka). Roku 1904 mu byla v lázních odhalena pamětní deska. V letech 1840 - 43 v lázních pobýval také český vědec Josef Jungmann.

 


V roce 1898 byl v obci otevřen stálý poštovní úřad. V roce 1900 byla otevřena železniční trať z Raspenavy do Bílého potoka, což zlepšilo dostupnost lázní. Počátkem 20.století byl postaven tenisový kurt, hrací kout pro děti, byl zprovozněn rybník na koupání. Obec v té době měla kolem 800 obyvatel a byla schopna poskytnout hostům kvalitní ubytování v penzionech a hotelích, které se průběžně renovovaly.
Libverda byla známa expedicí léčivé vody „libverdská kyselka“. V roce 1910 činil její prodej 200 000 lahví. Od 30. let minulého století se již minerální voda nestáčí a čerpá se asi z hloubky 100 m do zásobníků a po ohřevu slouží hlavně ke koupelím.

V roce 1906 schválen nový název obce: Lázně Libverda.
V letech 1915-18 byl v obci zřízen špitál pro raněné z války s kapacitou 200 lůžek. Celkem zde bylo ošetřeno 1948 lidí.
První volby se konaly po vzniku Československé republiky 15. června 1919. V roce 1921 měla obec při sčítání lidu 711 obyvatel, z toho 693 Němců a 18 Čechů. Průmysl byl zastoupen místní porcelánkou. Významné zde bylo také zemědělství.
Během 20. století se Lázně Libverda zařadily mezi významné lázně České republiky, čemuž pomohlo také povýšení Lázní Libverda na státní lázně v roce 1936.

Mezi mnoha významnými hosty lze jmenovat ještě spisovatele Franze Kafku, německého přírodovědce a spoluzakladatele geografie jako empirické vědy, Alexander von Humbolda, českého historika a profesora Karlovy univerzity Josefa Vítězslava Šimáka, syna zakladatele českého státu a pozdějšího ministra zahraničních věcí Jana Masaryka a v neposlední řadě světoznámého dirigenta Václava Talicha.
Poslední mužský potomek František Clam-Gallas zemřel v roce 1930. Poslední majitelkou Frýdlantského panství byla Clotilda Clam-Gallasová, která v dubnu 1945 odjela do Vídně, kde v roce 1982 zemřela. Rod Clam-Gallasů učinil Lázně Libverda svým neoficiálním sídlem.

V roce 1986 byl postaven významný ubytovací objekt Nový dům. Ten v roce 2000 prošel kompletní modernizací. V následně byl rekonstruován penzion Frýdlant, restaurace Valdštejn i penzion Labská, kdysi reakreační objekt ČS Plavby Labsko-Oderské.
V listopadu 2006 byla dokončena další část projektu EU „Frýdlantsko - destinace cestovního ruchu“, kterou je místní vyhlídkový okruh nazvaný „Vyhlídky nad Libverdou“. Jedná se o 5 atraktivních vyhlídkových míst osázených dřevěnými stojany s informačními tabulemi. Díky nim se lze seznámit s místními legendami.

Spa Resort Libverda postupně revitalizuje a modernizuje lázeňské objekty, venkovní prostory i zázemí.