Manuální techniky

Zakladatelem manuální medicíny je neurolog prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc. (1916 – 2014).

Mobilizace je výkon, jehož cílem je ovlivnění pohyblivosti v kloubu, včetně kloubní vůle. Je to postupné, nenásilné obnovování hybnosti kloubu při funkční poruše. Mobilizace je prováděna opakovanými nenásilnými pohyby ve směru kloubní blokády (omezená kloubní vůle).

Měkké techniky ovlivňují struktury jako jsou kůže, podkoží a fascie hlazením, protažením, řasením nebo tlakem. K základním přístupům při řešení bolestivých stavů pohybového aparátu patří působení na sval. Tradiční terapie v sobě zahrnuje širokou škálu metod. Z těchto metod používáme nejčastěji tzv. postizometrickou relaxaci (PIR).

Do technik měkkých tkání také patří ošetření jizev, které mohou být častou skrytou příčinou vašich obtíží. I několik let stará nebo nenápadně malá jizva může být aktivní a přes složitá řetězení může způsobovat různé poruchy v pohybovém aparátu.

• Pokud nejsou měkké tkáně pružné neboli elastické a navzájem mezi sebou posunlivé, nedosáhneme plné pohyblivosti v kloubu. Totéž platí i pro svaly, které se musí ve svých vazivových obalech volně pohybovat, aby se mohly ve své přirozené délce plně stahovat a protahovat a poskytnout plnou svalovou funkci.

• Při obnovování posunlivosti a pružnosti jednotlivých měkkých tkání se řídíme přítomností „přirozené bariéry“ dané tkáně a následně „fenoménem tání“. Pokud bychom se tímto neřídili, mohlo by nastat přepnutí tkáně nebo až i její poranění (mikrotrauma).

• Stažené měkké tkáně mívají především jedinci s chronickými problémy pohybového aparátu, tj. měsíce i léta trvajícími bolestmi a jinými obtížemi. Dále také i akutní pacienti, u nich ale tyto změny často mizí spolu s odstraňováním příčiny obtíží. U chronických problémů je tak obvykle potřebné k pohybové léčbě provádět i měkké techniky, aby se problém zcela vyřešil.
  
  
• KDY tedy POUŽÍVÁME
  U klientů, kteří mají problémy s bolestivými stavy pohybového systému, svalové napětí, svalovou křeč, stavy po operacích, které se hojí jizvou, zmenšenou kloubní pohyblivost a blokády kloubů z různých příčin (funkčních – např. otoky, nebo strukturálních).
  
  
• KDY NENÍ DOPORUČENO
  Při některých akutních stavech (zánětlivé a horečnaté stavy).

Segmentová masáž

Jde o vyhledání míst se změněnou kožní citlivostí a následujících reflexních změnách, kterými lze docílit změnu funkce vnitřních orgánů cíleným podrážděním reflexních zón na povrchu kůže. Hyperalergická (ve smyslu zvýšené smyslové odpovědi) místa na kůži v určitých dermatomech odpovídají daným viscerálním kořenům a označujeme jako Headovy zóny.

Jejím cílem je odstranit chorobné změny na kůži, v tkání, podkoží, fascií, svalech a periostu.

Má pozitivní účinek na funkční poruchy prokrvení projevující se změnou teploty pokožky, změnou napětí kůže, změnou respirace, peristaltikou střev.

Zásady segmentové masáže:
Masáž provádíme pomalu, bez masážního prostředku. Hmaty musí být prováděny přesně. Slet hmatů je pevně dán. 
Cílem je odstranit chorobné změny na kůži, v tkání, podkoží, fascií, svalech a periostu.

Indikace: 

1. Funkční a organické onemocnění vnitřních orgánů,

2. poruchy prokrvení (studené ruce, nohy),

3. degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému,

4. poúrazové a pooperační stavy,

5. vegetativní a endokrinní disregulace. 

Kontraindikace: 

1. Akutní zánětlivé stavy tkání a orgánů,

2. stavy vyžadující klid na lůžku,

3. horečnaté a infekční onemocnění,

4. těhotenství a menstruace.