Lázně Libverda

Samotný vznik skutečných lázní je však spojen se šlechtickou rodinou Clam-Gallasů. Rodina Gallasů získala roku 1636 Frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jako odměnu za věrnost císaři v tažení proti Albrechtu z Valdštejna. Roku 1757 umírá Filip Josef Gallas, který nemá přímé potomky. Dědičkou tak byla ustavena jeho manželka s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb a jméno na syna manželčiny sestry Aloisie z Clamu, který se narodil roku 1748 a jmenoval se Kristián Filip. Podmínkou úmluvy bylo, že si Kristián Filip i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas. V roce 1768 byl Kristián Filip potvrzen císařovnou ve vlastnictví gallasovských statků a erbů. Tak vznikla rodová větev Clam-Gallasů.

Právě Kristián Filip byl tím, komu se připisují první lázeňské stavby. Ty vznikají kolem roku 1760. Další lázeňské budovy, o kterých máme písemné zmínky, byly postaveny zhruba po dvaceti letech; v roce 1779 to byl patrový jídelní dům - Trakteurhaus s 28 pokoji a velkou jídelnou, večer proměňovanou v taneční sál (nesoucí název "Zum Helm", č.p. 69); v roce 1783 pak budova minerálního pramene ("Sauer Brunn Gebäude"). Z roku 1786 existuje zmínka o smlouvě na postavení dvou obytných domů přímo u minerálního pramene. V letech 1789 až 1795 byly postaveny domy "Zum Schwarze Adler" (totožný s lázeňským domem "Slávie" zbouraným v 50. letech minulého století), "Turkenkopf" (12 pokojů, č.p. 82), "Schlossel" a jiné. Samostatně byly vybudovány budovy pánských lázní (8 dřevěných van pro muže) a dámských lázní (9 dřevěných van pro ženy). Libverdská voda byla používána především na koupele.

V roce 1771 proběhlo, stejně jako v jiných obcích, číslování domů. Číslo jedna většinou připadlo hospodě. V obci v tu dobu bylo 68 domů. Do roku 1786 stoupl jejich počet na 78. Pomalu tak začínal rozvoj obce, a to díky léčivým pramenům.

Ke konci 18.století Kristián Filip vybudoval lázeňský park v anglickém stylu, kde byl 22. července roku 1790 odhalen pomníček zakladatelům lázní a i sedlákům, kteří postoupili pro zřízení lázní své pozemky. Pomníček měl podobu dekorativní vázy s hady, postavené na vysokém hranolovém soklu. Na okraji parku stojí dodnes stará lípa s krucifixem, jejíž kmen je vykotlaný. Lípa je značně poškozena věkem a musí být proto zpevněna železnými obručemi.

Kolem roku 1800 nechal Kristián Filip pro sebe zbudovat promenádu a empírový zámeček s Clam-Gallasovským erbem, v němž v letních měsících pobýval. Nechal také vystavět divadlo, zámecké stáje (s místem pro 52 koní), kočárovnu (s místem pro 20 kočárů), kovárnu a pavilon nad Mariánským pramenem. Byla to klasicistní budovu č.p. 82 s dórským kladím a slunečními hodinami, v níž dnes sídlí ředitelství lázní; v této budově byla umístěna pozlacená hlava Turka, proto se jí říkalo Turkenkopf. Všechny postavené budovy z té doby jsou v klasicistním či empírovém slohu. Kristián Filip zemřel roku 1805, avšak rozvoj lázní a obce pokračoval i za jeho syna Kristiána Kryštofa. Pro obec byl velmi důležitý, vznik samostatné školy roce 1819, a to jen díky podpoře rodiny Clam-Gallasů.

Koncem 18. a počátkem 19. století byly lázně natolik věhlasné, že do nich začali přijíždět známé osobnosti. V roce 1779 dne 16.září je navštívil samotný rakouský císař Josef II.. V červnu a červenci roku 1807 přijela ruská princezna a velkokněžna Anna Fjodorovna. O sedm let později, v roce 1814, lázně přivítaly slavného německého romantického skladatele Carla Maria von Webera. Říká se, že zdejší okolí, zejména cesta k nedalekému Velkému Štolpišskému vodopádu pod vrchem Ořešník, ho inspirovalo k napsání části opery Čarostřelec (jiná verze říká, že se inspiroval Vlčí roklí, což je údolí Malého Sloupského potoka). Roku 1904 mu byla v lázních odhalena pamětní deska. V letech 1840 – 43 v lázních pobýval také český vědec Josef Jungmann.
Do lázní přijížděli další významní hosté, mimo jiné spisovatel Franz Kavka, německý přírodovědec a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy, Alexander von Humbold, dále český historik a profesor Karlovy univerzity Josef Vítězslav Šimák, syn zakladatele českého státu a pozdější ministr zahraničních věcí Jan Masaryk a v neposlední řadě světoznámý dirigent Václav Talich.

V roce 1779 dne 16.září je navštívil samotný rakouský císař Josef II.. V červnu a červenci roku 1807 přijela ruská princezna a velkokněžna Anna Fjodorovna. O sedm let později, v roce 1814, lázně přivítaly slavného německého romantického skladatele Carla Maria von Webera. Říká se, že zdejší okolí, zejména cesta k nedalekému Velkému Štolpišskému vodopádu pod vrchem Ořešník, ho inspirovalo k napsání části opery Čarostřelec (jiná verze říká, že se inspiroval Vlčí roklí, což je údolí Malého Sloupského potoka). Roku 1904 mu byla v lázních odhalena pamětní deska. V letech 1840 – 43 v lázních pobýval také český vědec Josef Jungmann.
Do lázní přijížděli další významní hosté, mimo jiné spisovatel Franz Kavka, německý přírodovědec a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy, Alexander von Humbold, dále český historik a profesor Karlovy univerzity Josef Vítězslav Šimák, syn zakladatele českého státu a pozdější ministr zahraničních věcí Jan Masaryk a v neposlední řadě světoznámý dirigent Václav Talich.

V roce 1836 byl Libverdě zemským výborem udělen Statut léčivých lázní. V roce 1847 spojila Libverdu nová silnice se sousední obcí Raspenava a s Frýdlantem. V témže roce byla postavena dvoukřídlá kolonáda s dórskými sloupy na hranolových soklech, pyšnící se ozdobnými glorietami. V roce 1868 byl otevřen Nový lázeňský dům (dříve Helm). Ten v roce 1911 zachvátil požár, následně byl zbourán a na jeho místě postaven modernější objekt, dnešní penzion Ostrava. O zábavu lázeňských hostů se starala lázeňská kapela, která zde hrála od roku 1783.
Poslední mužský potomek František Clam-Gallas zemřel v roce 1930. Poslední majitelkou Frýdlantského panství byla Clotilda Clam-Gallasová, která v dubnu 1945 odjíždí do Vídně, kde v roce 1982 umírá. Za panování rodu Clam-Gallasů se staly Lázně Libverda neoficiálním sídlem jejich panství.
Po roce 1868 se vývoj lázní zastavil a i přes pozdější vzestup počtu lázeňských hostů již lázně Libverda neměly takový věhlas jako tomu bylo dříve. Bohatí lidé začali dávat přednost rychle se rozvíjejícím lázním Teplice a západočeským lázním.

Návštěvnost lázní z té doby dokumentuje zachovaný záznam počtu lázeňských hostů:

V roce 1898 byl v obci otevřen stálý poštovní úřad. V roce 1900 byla otevřena železniční trať z Raspenavy do Bílého potoka, což zlepšilo dostupnost lázní. Počátkem 20.století byl postaven tenisový kurt, hrací kout pro děti, byl zprovozněn rybník na koupání. Obec v té době měla kolem 800 obyvatel a byla schopna poskytnout hostům kvalitní ubytování v penzionech a hotelích, které se průběžně renovovaly. Libverda byla též známa svou expedicí léčivé vody „libverdská kyselka“. V roce 1910 činil její prodej 200 000 lahví. Od 30. let minulého století se již minerální voda nestáčí a čerpá se asi z hloubky 100 m do zásobníků a po ohřevu slouží hlavně ke koupelím.
V roce 1906 schválen nový název obce: Lázně Libverda.
V letech 1915-18 byl v obci zřízen špitál pro raněné z války s kapacitou 200 lůžek. Celkem zde bylo ošetřeno 1948 lidí. První volby se konaly po vzniku Československé republiky 15. června 1919. V roce 1921 měla obec při sčítání lidu 711 obyvatel, z toho 693 Němců a 18 Čechů. Průmysl byl zastoupen místní porcelánkou. Libverda byla též zemědělskou obcí.
Během 20. století věhlas lázní rostl čím dál víc, až se Lázně Libverda zařadily mezi významné lázně České republiky, čemuž pomohlo také povýšení Lázní Libverda na státní lázně, konkrétně v roce 1936.
Dnešní ubytovací objekt Nový dům postaven 1986 a v roce 2000 kompletně modernizován.
V následujících letech byl též kompletně rekonstruován penzion Frýdlant a restaurace Valdštejn. V roce 2006 došlo na rekonstrukci penzionu Labská.
V listopadu 2006 byla dokončena další část projektu EU „Frýdlantsko – destinace cestovního ruchu“, kterou je místní vyhlídkový okruh s názvem „Vyhlídky nad Libverdou“. Jedná se o 5 atraktivních vyhlídkových míst osázených dřevěnými stojany s informačními tabulemi. Na nich najdeme vždy jednu z místních legend.

Na jedné naleznete panoramatickou fotografii, orientační mapu obce a pohledovou mapu Frýdlantska s částí Jizerských hor.
Vedení lázní má v plánu v nejbližších letech dokončit revitalizaci celého lázeňského prostoru včetně rekonstrukcí zbývajících budov, vybudovat nový lázeňský bazén a novou centrální kuchyni pro své lázeňské hosty.