Lázně Libverda

Nejvýhodnější je výlet zahájit autobusem ve 13,02 směr Frýdlant. Za 14,- Kč jízdného se svezeme cca 15 minut čtyři stanice do zastávky Raspenava - Luh. Od zastávky se vrátíme asi 50 metrů zpět. Zde se nachází památník Josefa II. Památník postavený na počest návštěvy císaře Josefa II který se v těchto místech zastavil v září 1770. Po pravé straně vidíme zrenovovanou vilu původní sídlo továrníka Richtera. Od památníku se dáme polní cestou přes železniční přejez. Pozvolna stoupáme vzhůru kolem vzrostlé lípy a klenu a na konci remízku po pravé straně se nachází skutečný obr. Památný Richterův dub - dub letní ( Quercus Robur ) o obvodu kmene 515 cm. Za své jméno vděčí právě továrníku Richterovi jehož vilu jsme před chvílí viděli. Pokračujeme dále po cestě a držíme se při levé straně podél bříz. Pozorně se rozhlížíme protože se nám naskýtají pohledy na severní svahy Jizerských hor. Zleva Smědavská hora zakončená skalnatým Frýdlantským cimbuřím, Ořešník a výrazné vrchy Předního a Zadního Divočáku, dále přes údolí Raspenavy na Vápenný vrch v pozadí s Poledníkem a Stržovým vrchem a Oldřichovským Špičákem i do podhůří směrem k Frýdlantu. Asi po půl hodině chůze dojdeme k rohu lesa. Zde se můžeme rozhodnout pro výstup na Pekelský vrch. Pokud výstup vypustíme, pokračujeme dál v přímém směru po cestě na okraji lesa. Na Pekelský vrch stoupáme vpravo do vrchního rohu louky. Zde se před námi otevře asi třičtvrtě kilometru dlouhé pozvolné stoupání po pěkné cestě ve vzrostlém lese. Po dvaceti minutách volné chůze jsme na vrcholu Pekelského vrchu. Zde najdeme zbytky přírodního amfiteátru. Vrátíme se zpět na cestu po které jsme stoupali vzhůru. Po chvíli máme po pravé straně paseku. Dáme se terénem po okraji paseky a sestupujeme až do levého spodního rohu kde se dáme po svážní cestě. Ve vzdálenosti asi 50 metrů od cesty vlevo míjíme drátěné oplocení lesní školky a za chvíli jsme v cípu na okraji lesa. Zde se opět obě trasy setkávají. Podél okraje lesa klesáme a po stovce kroků přicházíme ke Slunečnímu kříži. Od Luisina slunečního kříže je krásná pohled na Raspenavu a protější vápenný vrch. Spatříme kostel i nové sídliště a za dobré viditelnosti i Frýdlantský hrad a zámek. Kříž je věnován paní Luise Richterové, manželce fabrikanta Richtera který k historii kříže podal tuto informaci :

„Tento kříž na Malcherbauerwege (Cesta sedláka Malchera u vstupu do lesa u mohutného buku má svoji historii. Moje žena Luise Richterová pochází z Litoměřic a vlastnila tamtéž velký kus pozemku městské části Eisendörfel (Železná Víska?). Pozemek se nacházel na hranici s německými Mlékojemy. Zde také stával od roku 1825 tento kříž. Byl již tehdy silně poškozen a byl pod státní památkovou péčí. Pocházel snad ze zrušeného hřbitova. Paní nechala kříž dovézt do Luhu, restaurovat a umístit na stávajícím místě - u vstupu do lesa“. Hned za křížem se nachází památný buk. Buk lesní ( Fagus sylvatica ) má po obvodu 532 cm a jeho mohutnost pravděpodobně zapříčinilo to, že je srostlý ze dvou jedinců. Pokračujeme podél hranice lesa dalších sto metrů až ke druhému posedu pod kterým je rozcestí. Na rozcestí se dáme doprav cestou která prudčeji klesá v protisměru odkud jsme přišli. Po pár metrech můžeme ve svahu nad námi pozorovat na vzdálenost tak 70 metrů mezi buky Sluneční kříž. Pokračujeme stále po cestě která se postupně stáčí doprava. Po cca 1,5 km dojdeme na křižovatku u hráze rybníka. Přejdeme přes hráz rybníku Petr. Jméno rybník není věnováno rybářskému patronu ale je odvozeno od jména jeho zakladatele Petra Krumphanzela. Ještě před nedávnou dobou se zde místo vodní hladiny ve které se dnes odráží vrcholy Divočáků, černala rašelina kterou zde těžily pro potřebu Lázní Libverda kde se využívala na rašelinné koupele. Zbytky rašeliny se pak ukládaly v místech, kde dnes stojí lázeňská plynová kotelna. Projdeme mezi ploty po několika málo schodech na silnici po které se dáme vpravo a dojdeme na konci zahrady k památnému stromu. Filipova lípa - lípa srdčitá ( Tilia cordata ) o obvodu ve výši 130 cm nad zemí 340 cm. Výška 29 metrů a rozloha koruny 22 metrů. Stáři se odhaduje na 300 let. Tiskne se ke zdi stodoly jejíž majitel se hříčkou náhody jmenuje právě Filip. Jméno však lípa obdržela u příležitosti návštěvy hraběte Kristiána Filipa Clam Gallase. Po jistou dobu se obec nazývala Karolintal čili Karolinino údolí podle hraběnky Clam Gallasové. K říjnu 2006 bylo na frýdlantsku vyhlášeno celkem 26 památných stromů a my jsme měli štěstí poznat z nich při této vycházce hned tři. Pokračujeme po silnici dalších stopadesát metrů a dojdeme k bývalé škole. Dnes slouží jako restaurace a budeme li mít štěsí, můžeme si zde dát výbornou v místě přiuzovanou klobásku. Měli bychom zde být tak kolem čtvrt na čtyři. K návratu do Libverdy nám zbývá necelá hodinka chůze a tak podle času se zde můžeme občerstvit. Dále pak pokračujeme po silnici kde po sto metrech dojdeme na rozcestí. Zde stojíme před zrenovovanými božími muky. Počneme odtud stoupat po žlutě značené cestě. Stoupání je poměrně strmé a tak občas nabíráme dechu a rozhlížíme se do údolí obce i na protější Pekelský vrch. Na vrcholu stoupání si povšimneme stylových původních chalup a nepřehlédneme ani velmi pěkná kamenicky zpracovaná boží muka na pravé straně. Jen pár metrů odtud je na vrcholu křižovatka cest kde odbočíme doleva. Než přijdeme do lesoparku vidíme vpravo hlavní hřeben Jizerských hor, jmenovitě skalnatý vrchol Frýdlantského cimbuří. Sledujeme klesání cesty stále v přímém směru a kolem Labskooderské boudy dojdeme až Zámečku. Zde stojí za povšimnutí na opačné straně nad silnicí Clam Gallasovský znak umístěný ve štítě. Vycházku tak zakončíme těsně nad lázeňskou kolonádou.